Středisko křesťanské pomoci Diakonie ČCE začalo pracovat v říjnu 1989 jako pracoviště SOS centrum. Bylo to první zařízení Diakonie ČCE po čtyřicetileté odmlce diakonické práce. SOS centrum začínalo jako křesťanské poradenské zařízení v evangelickém kostele U Salvátora v Praze 1. Dobrovolně s ním spolupracovali křesťanští psychologové a psychiatři. 1. března v roce 1992 získalo Diakonie ČCE-SKP v Praze právní subjektivitu. Součástí služeb střediska se postupně staly také sociální, domácí pečovatelské a ošetřovatelské služby.
Středisko křesťanské pomoci vedené nejprve Vandou Roseckou, později Jindřiškou Krpálkovou vyhledávalo příležitosti k rozvoji a tak se z iniciativy členů církve, a vstřícnosti sborů dílo diakonie, které se mohlo po sametové revoluci rychle rozvíjet. Na jejich aktivitu v roce 1999 navázala Libuše Roytová, která se stala nejdéle sloužící ředitelkou v historii střediska SKP. Potřeby, možnosti i činnosti střediska i jednotlivých služeb se během existence střediska proměnily a také i cílové skupiny, kterým se věnujeme. Téměř vždy to byla vstřícnost sboru, která nechala vyrůst iniciativě členů církve, která se rozšiřovala, profesionalizovala a rostla
Šatník
Vyhledávaný byl v devadesátých letech Šatník, dnes bychom řekli „sekáč“, umístěný ve sborovém domě v Klimentské ulici, který přijímal a velmi lacino vydával ošacení, boty, nádobí i knihy lidem chudým a zdarma na poukázky bezdomovcům.
Azyl
Kontakt s lidmi v krizových životních situacích vyvolal v roce 1996 snahu pracovníků SOS centra rozšířit služby o azyl pro matky s dětmi, kterým poskytujeme maximálně na jeden rok útočiště a podporu sociálních pracovnic při hledání nového bydliště.
Pečovatelská služba
Pečovatelská služba od počátku působila v domovech seniorů i u mladších lidí s nejrůznějším tělesným postižením. Zázemí pro pečovatelské služby poskytoval buď sbor – na Vinohradech, po krátký čas v Kobylisích, nebo „osvícená“ Městská část - která měla porozumění pro potřeby svých občanů a důvěru ve služby Diakonie věděla o potřebnosti poskytování služby pro své občany. Tak tomu bylo v MČ na Praze 5 v roce 1995, kdy nám MČ pronajala domek na Klamovce a o dva roky později v Praze – Ďáblicích. Od roku 1996 doposud tato místa poskytují zázemím pro terénní pečovatelské služby.
Vždy možnosti zázemí, poptávka občanů, finanční možnosti a vynalézavost vedoucích pracovnic určovala rozvoj služeb. Tak v roce 1999 byla uzavřena smlouva s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, abychom při pečovatelské službě mohly rozvinout na Smíchově také domácí ošetřovatelskou službu.
SOS centrum
Dostalo své místo v Husově domě v Jungmannově ulici. Tam měla poradna skromné zázemí do roku 1997. Velmi příznivé prostory pro službu poradny – SOS centra, poskytující krizovou pomoc a provozující telefonickou Linku důvěry, získalo po stavebních úpravách v domě tradičního sídla Evangelické diakonie v Praze 2, Belgická 22. Přízemí umožnilo bezbariérový přístup do třech konzultoven, kde se tým, vedený PhDr. Bohumilou Bašteckou, a poté PhDr. Jarmilou Čiernou sažil pomáhat lidem v psychosociální krizi.
Hledání „bílých míst„ na mapě sociálních služeb v roce 2006 podnítilo sociální pracovnice SOS centra k zavedení následné péče o osoby s psychiatrickým onemocněním. Ta se po zaregistrování oddělila a získala díky podpoře MČ Prahy 2 v roce 2009 samostatné prostory ve Francouzské ulici 11. Tam přešel tým psycholožky a sociálních pracovnic, které se ambulantně věnují klientům, ke kterým následně do terénu připojují vyškolené dobrovolníky, které klienty dále doprovázejí v jejich potřebách.
Bez vyškolených dobrovolníků by naše služby nebyly tím, čím jsou. Do pečovatelské služby a ošetřovatelské péče se nám za současného znění zákona o sociálních službách nedaří dobrovolníky do služeb zařadit. Při nárocích ze strany zákona i při závazcích vůči klientům nelze v této oblasti dobrovolníky využívat. Ve službách SOS centra však bylo vždy s proškolenými dobrovolníky počítáno. Tvoří rozšíření či nadstavbu služby poskytované podle typů uváděných zákonem. Tak již počátkem 90. let bylo zahájeno dopisování s vězni, dobrovolníky. Celkem byly akreditovány 4 typy dobrovolnické služby: 1/ pro rozšíření a pomoc služeb poskytovaných SOS centrem, 2/ pro službu dopisování s vězni, 3/ dobrovolníky k doučování a volnočasové aktivity s dětmi a maminkami azylu, 4/ pro doprovázení klientů následné péče. Všechny tyto týmy dobrovolníků mají svého vedoucího – koordinátora, školitele a supervizora.
Služba Dobroduš
Projekt „Dobroduš“ vznikl v SOS centru Diakonie ČCE (krizové centrum) jako reakce na potřebu specifické skupiny klientů. Šlo o klienty, kteří za sebou měli různé zkušenosti s duševním onemocněním a nepotřebovali krizovou intervenci. Opakovaně hledali podporu, přirozený lidský kontakt a jakési průběžné, dlouhodobé doprovázení. To jim v dostupné, psychiatrické péči mnohdy chybělo. Spolupráce s dobrovolníky a jejich ochota být v průběžném, podpůrném kontaktu s těmito klienty se nám jevila jako velmi vhodný nástroj ke zmírnění izolace lidí s duševním onemocněním a k jejich aktivizaci. Právě dobrovolníci, ženy a muži různého věku, různých zkušeností, s rozmanitými zájmy, a zároveň lidé nezatížení odborností, mohli přinést do života člověka, který se potýká s duševní nemocí, chybějící sociální kontakt.
Jedním z rozhodujících impulzů pro vznik a rozvoj projektu „Dobroduš“ byla účast pracovníků SOS centra na konferenci s názvem „Bílá místa v sociálních službách“ v roce 2004. Konference nás mimo jiné vedla k závěru, že lidé s duševním onemocněním sice mají kolem sebe řadu odborníků, ale přesto se potýkají se samotou, odcizením, strachem a podobnými pocity.
Na podzim roku 2005 jsme získali první zájemce o dobrovolnictví, kteří počátkem roku 2006 prošli vzděláváním v o.s. Máme otevřeno, kde již podobná služba, pro jinou cílovou skupinu, fungovala. Další vstupní vzdělávání probíhalo již v rámci samotného Dobroduše. První klienti vzešli z řad uživatelů krizového centra a v lednu 2006 vznikla první dvojice, do konce roku 2006 bylo vytvořeno dvojic 11. Postupně se počet dvojic zvyšoval až na 40.
V té době se také již delší dobu vytrvale pracovalo na informační kampani o projektu (zejména mezi psychiatry a jinými službami pro lidi s duševním onemocněním), dopracovávání metodik a standardů kvality sociální služby tak, aby se Dobroduš mohl osamostatnit a stát se plnohodnotnou sociální službou. Služba následné péče Dobroduš je registrována dle Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dobrovolnický program je akreditován MV ČR.
1989 – 1.11. SOS centrum za pomoci dobrovolníků začalo poskytovat krizovou pomoc v kostele U Salvátora pod vedením Vandy Rosecké
1990 – vznik pečovatelské služby SKP, vytvoření Šatníku pro sociálně slabší občany v Klimentské ulici, Praha 1 navázání spolupráce s dalšími nově vzniklými středisky v rámci celé Diakonie ČCE
1991 – sociálně pastorační a poradenské služby SKP přijetí nového statutu Diakonie ČCE s vytvořením jednotlivých středisek a sekcí
1992 – Diakonie ČCE – SKP získalo právní subjektivitu. Od 1.3.1992 stěhování SKP a SOS centra ze sboru U Salvátora do Husova domu v Jungmannově ulici; rozšíření a profesionalizování sociální pomoci součástí krizové pomoci je dopisování s vězni pečovatelské služby jsou poskytovány v obvodech Prahy 1, 2 a 3
1993 – pečovatelská služba SKP získala nové prostory v přízemí domu Vinohradského sboru ČCE na Korunní 60, Praha 2
1994 – nástup nové ředitelky Mgr. Jindřišky Krpálkové rozšíření Telefonické linky o Gay-linku pomoci
1995 – Diakonie ČCE-SKP v Praze získalo od MČ Praha 5 do pronájmu jednopatrový dům se záměrem poskytovat v něm sociální služby; v přízemí domu začala působit terénní pečovatelská a ošetřovatelská služba pro Prahu 5 a 6; listopad 1995 vznik pečovatelské služby v Obecním domě v Ďáblicích, v Praze 8
1996 – vybudován azylový dům pro maminky s dětmi Ezer - slavnostní otevření v březnu; zahájení provozu linky důvěry v SOS centru 1. ročník Jarmarku u Ludmily v Klimentské ulici – vytvoření tradice pro každoroční setkávání neziskových organizací,
1997 – zavedení pravidelných supervizních setkání pro pracovníky pečovatelské služby zapojení linky důvěry do systému pomoci po povodních (bezplatná zelená linka); aktivní podíl na zakládání profesní organizace Česká asociace pracovníků linek důvěry Studentská linka důvěry – večerní provoz zajišťovaný dobrovolníky; rekonstrukce prostor v Belgické 22 v přízemí – pro SOS centrum a kancelář SKP; stěhování SOS centra z Jungmannovy ulice do nových prostor v ulici Belgická 22, Praha 2; prosinec - zahájení provozu SKP a SOS centra v Belgické 22 zavedení pravidelných supervizních setkání pro pracovníky pečovatelské služby
1998 – na Vinohradech a na Klamovce začínáme 2 – 3 x ročně organizovat tréninky paměti pro seniory; první mezioborová konference o pastoraci a psychoterapii
1999 – od října nástup nové ředitelky Mgr. Libuše Roytové pravidelné otevřené semináře k tématům z oblasti sociální práce a psychologické pomoci; organizace mezioborové konference na téma „Autorita a využívání moci“ 3.ročník Jarmarku u Ludmily se konal poprvé na náměstí Míru, Praha 2
2000 – vytvořen Klub seniorů v prostorách SOS centra rozvoj vzdělávacích aktivit, zahájení výcviku dobrovolníků v telefonické krizové intervenci pod vedením PhDr. Baštecké v SOS centru; podpora terénních pečovatelských služeb v Praze 8 z grantu OSF; podpora pečovatelských služeb dětských klientů z grantu Dětský mozek
2001 – zahájení provozu Internetové linky důvěry v rámci Šatníku jsou pravidelně předávány hračky pro děti neurologického oddělení při poliklinice v Praze 1 vytvořena keramická dílna v domě Ezer pro aktivní využití volného času dětí benefiční koncert v kostele U Salvátora- z darů zakoupeno auto pro dopravu klientů se zdravotním postižením
2002 – přestěhování pečovatelské služby Vinohrady – Vršovice do nových prostor ve Vršovicích, Kozácká 23; koncem roku zde proběhlo natáčení reportáže pro pořad ČT Barvy života 1. ročník Pečovatelky roku Den otevřených dveří k 10. výročí získání právní subjektivity SKP Pomoc při povodních – vznik pracovního týmu, který pomáhal lidem zasaženým povodněmi
2003– v rámci akce Pečovatelka roku byla oceněna Martina Cenková z PS Vinohrady – Vršovice; kurzy trénování paměti pro seniory zahájení veřejné sbírky na podporu činnosti SKP pořádání VI. mezioborové konference na téma „Rány osudu“ benefiční koncert v kostele U Salvátora
2004 – projekt na rozšíření a zkvalitnění terénní péče o seniory a lidi se zdravotním postižením v rámci programu EU Phare, rozšíření nabídky pečovatelských služeb do příměstských částí Prahy; zakoupení auta se speciální úpravou pro přepravu lidí s invalidními vozíky pořádání VII. mezioborové konference na téma „Smíření něco stojí aneb o příležitostech v krizích jedince, rodiny, komunity“
2005 – odstartování projektu Zavádění standardů kvality do sociálních služeb ve střediscích Diakonie ČCE; akreditace Linky důvěry Diakonie a Gay linky pomoci profesní organizací ČAPLD; přestěhování části SKP do nových prostor v Bruselské ulici; rozšíření prostoru konzultoven v SOS centru
2006 – zahájen projekt „Dobroduš“ pro lidi s duševním onemocněním; rozšíření provozní doby pečovatelské služby Vinohrady – Vršovice i na víkendy a svátky konzultace kvality ve službách SOS centrum, azylový dům, linka důvěry prodloužení provozu SOS centra do 20 hod. partneři SPJ v projektu ESF Motivační programy v Praze „Získej zaměstnání“ vylepšení prostředí azylu, nový nábytek za podpory NROS ze sbírky Pomozte dětem! a Henkel a.s. a oprava fasády za finanční podpory MČ Prahy 5
2007 – pečovatelská služba Vinohrady – Vršovice rozšířila služby na večery; registrace sociálních služeb – krizová pomoc SOS centrum, azylové ubytování pro matky s dětmi, služby následné péče, pečovatelské služby Klamovka, Ďáblice a Vinohrady –Vršovice projekt NROS a EU na zvyšování kvality poskytování sociálních služeb v organizaci z podpory Výboru dobré vůle Olgy Havlové byly nakoupeny nové kompenzační pomůcky pro seniory a lidi s postižením podpora dobrovolnických aktivit v Dobroduši, Dopisování s vězni a v SOS centru nadací Adra a Ministerstvem vnitra ČR
2008 – zahájení projektu „Děti jsou dar“ terénní práce v ohrožených rodinách
2009- realizace pilotního projektu pro násilné osoby a všechny, kdo mají potíže s agresí ve vztazích v SOS centru Diakonie - zaregistrování terénní práce v ohrožených rodinách jako sociální služby dle Zákona 108/2006 Sb. - zaregistrování odlehčovací služby Vinohrady –Vršovice
2010 - Stěhování SOS centra do nových prostor na ulici Varšavská 37, Praha 2. V květnu 2010 byla zahájena terapeutická skupina násilných osob. Funguje jako jediná v ČR.
Ředitelé
1989 – 1994 Vanda Rosecká
1994 – 1999 Mgr. Jindřiška Krpálková
1999 – 2021 Mgr. Libuše Roytová
2022 Bc. Andrea Vachtlová